Kdo jsme

Autor: jak <sucha(at)sceav.cz>, Téma: Informace o nás, Vydáno dne: 25. 02. 2008

Suchá Lípa 07


Pro sbor v Havířově-Suché je typická rodinná atmosféra, která ve spojení s tradiční luterskou zbožností přibarvenou pietistickými prvky tvoří živé, ačkoliv nepříliš početné společenství. V roce 2001 byla obnovena činnost nedělní besídky. Ve sborovém domě se konají setkání Dětského klubu „Paprsek“, zejména pro rómské děti z místního sídliště, a také setkání Klubu rodin. Pravidelně organizujeme radovánky u příležitosti Dne dětí a jiné akce pro děti, např. Rozloučení s prázdninama či mikulášské besídky. Veškerých dětských akcí se účastní děti z místního dětského domova. Kromě této „vnější“ misijní působnosti se snažíme o obživení duchovního života ve sboru, a to skrze bohoslužby, biblické hodiny a setkání menších sborových buněk. Aktivně v tom napomáhají presbyteři působící v 10 sborových obvodech. Již několik let naše sestry konají zvláštní charitativní činnost: vyrábějí deky a bandáže pro malomocné v Indii, Laosu, Nepálu, Ukrajině, Kazachstánu, Uzbekistánu, Estónsku, Rumunsku a Rusku (spolupráce se slovenskou pobočkou Misie pro malomocné Lepra). V roce 2003 byla zřízená kazatelská stanice Horní Suchá, kde se na pravidelných bohoslužbách schází cca 30 osob. V úzké spolupráci s ostatními křesťanskými církvemi působícími na území Havířova pořádáme různé evangelizační akce ve městě. Od roku 2001 společně provádíme duchovenskou službu v havířovské nemocnici. Snažíme se být Kristovým světlem a solí v sekularizovaném prostředí ateisticky profilovaného města.

K reformaci se sušská vrchnost i její poddaní přihlásili již v 16. století a postupně získali pod svou správu i zdejší kostel. Odebrán jim byl dne 26. března 1654, kdy jej náboženská komise uzavřela. Ještě dlouho poté však vlastníci Dolní a Horní Suché podporovali evangelíky: v letech1654-1664 se na dolnosušském zámku ukrýval evangelický kazatel Jan Pragenus, učiteli vlastníků Horní Suché, Golkovských a Harasovských, byli luteránští kněží Samuel Fiducius a Alexandr Pragenus.

Po dlouhých letech protireformace na základě vydání Tolerančního patentu byl v Bludovicích vystavěn evangelický kostel, který se stal centrem náboženského života pro celé široké okolí. V roce 1852 vznikla v Suché první evangelická škola, v roce 1860 byl založen hřbitov. V roce 1872 byla vybudována první dřevěná kaple. V letech 1924 – 1925 ji nahradila zděná kaple se 156 místy, přestavěná v roce 1937 na kostel. V meziválečném období v Suché dynamicky působil Svaz evangelické mládeže, mládežnický pěvecký sbor a Sdružení evangelických žen.

Po válce byl prvním duchovním působícím ve sboru pastor Jerzy Czyż, který zde v roce 1946 zorganizoval první konfirmační výuku (27 dětí ze Suché a 10 ze Stonavy). 14 ledna 1949 byla úřední listinou potvrzena samostatnost farního sboru v Suché. V padesátých letech 20. století sbor čítal kolem 3500 duší. V kostele byly přistavěny balkóny. Začaly se však objevovat stále větší následky důlních škod, které byly v budově kostela postupně likvidovány; v jejich důsledku padly dvě budovy evangelických škol a časem i všechny ostatní budovy obce Prostřední Suchá. Jedinou a poslední budovou, která se zachovala podnes, je evangelický kostel, který však spolu s celým hřbitovem a okolním terénem poklesl více než o 17 metrů.

Začátkem 90. let sbor získal zpět v rámci restituce mateřskou školu vystavěnou v roce 1929 a zestátněnou v roce 1960. Po přestavbě se zde nachází sborový dům s kanceláří. V roce 2001 se konala generální rekonstrukce interiéru kostela, od roku 2003 je farní sbor v Havířově-Suché sídlem Těšínsko-havířovského seniorátu.