Loni v prosinci oslavil 75. narozeniny Garth Hewitt, britský křesťanský písničkář, skladatel a anglikánský duchovní. Několikrát vystupoval během evangelizačních týdnů v Dzięgielowě. Dodnes rádi s manželkou vzpomínáme také na jeho koncert v kostele Na Rozvoji v Českém Těšíně.

Garth Hewitt působí na světové hudební scéně od počátku 70. let až do současnosti. Jeho angažovanost v oblasti sociální spravedlnosti se promítá i do jeho hudby a vedla ho k založení charitativní organizace Amos Trust, která se zabývá lidskými právy. Nahrává a vydává alba, píše knihy a články, v nichž se zabývá otázkami sociální spravedlnosti.

Je synem anglikánského duchovního Thomase Hewitta a bratrem novináře a moderátora BBC Gavina Hewitta. Po ukončení studia byl v roce 1971 vysvěcen arcibiskupem Canterbury Michaelem Ramseyem. Hewittův talent jakožto skladatele a interpreta se projevoval od útlého věku, v roce 1973 si ho všimlo anglikánské publikum, a tak začal vystupovat ve školách, kostelech a větších sálech.

V roce 1977 spolupráci s Garthem Hewittem zahájil známý britský interpret Cliff Richard. Hewitt napsal hudbu k filmu o chudobě ve třetím světě s názvem A World of Difference, v němž si sir Cliff Richard zahrál. O rok později tento renomovaný umělec produkoval Hewittovo album s názvem Did He Jump. Osobně nazpíval dvě písně z tohoto alba. Později Hewitta v rozhovorech označoval za „skvělého a talentovaného zpěváka a skladatele“. Při nahrávání svých pozdějších četných alb Hewitt spolupracoval s celou řadou zpěváků, aranžérů a instrumentalistů.

Garth Hewitt pravidelně koncertoval v Německu, Švýcarsku, Španělsku, Polsku, USA, Belgii, Nizozemsku, Francii, Švédsku, Norsku, Dánsku, Finsku, Irsku, na Novém Zélandu, v Austrálii (jednou) a v Kanadě (jednou). Vystupoval na různých místech, od věznic s maximální ostrahou v Singapuru a Bolívii až po Grand Ole Opry v Nashvillu, kam ho pozval country zpěvák George Hamilton IV. Zpíval také na několika akcích pořádaných americkým evangelistou Billym Grahamem: v roce 1973 na britském festivalu Spree, v roce 1975 během Eurofestu na bruselském stadionu Heysel a v roce 1980 při evangelizačních kampaních na univerzitách v Oxfordu a Cambridge.

V roce 1983 se Hewitt dočkal celosvětového uznání po vydání alba Road to Freedom. Jeho součástí byla píseň „Namirembe“ o kopci v ugandské Kampale. Píseň se v zemi stala tak populární, že jejího autora obyvatelé Ugandy začali přezdívat Namirembe.

V roce 1988 byl na předávání cen Dove Awards Gospel Music Association v Nashvillu vyhlášen mezinárodním umělcem roku. Ocenění mu bylo uděleno za jeho dlouholetou angažovanost ve prospěch znevýhodněných osob. Jednou z písní, která byla obzvláště zmiňována, byla Hewittova „A Child is the Future“ (Dítě je budoucnost), vyjadřující soucit s dětmi narozenými v chudobě.

Hudebník ve službě nejchudším

Své povědomí o sociálních otázkách Hewitt přičítá kázání Martina Luthera Kinga mladšího, které slyšel jako teenager, když King hostoval jako kazatel v londýnské katedrále svatého Pavla. Kinga, který byl na cestě do norského Osla, kde měl převzít Nobelovu cenu za mír, si přišlo odpoledne poslechnout více než 4 000 lidí.

Příkladem použití hudby k protestu byla píseň Hewitta „You Are Loved Stephen Lawrence“, napsaná po vraždě osmnáctiletého Stephena Lawrence, zabitého při rasistickém útoku v londýnském Elthamu v roce 1993. Pro americkou mírovou aktivistku Rachel Corrie po její smrti v Gaze v roce 2003 napsal písničku „Light a Candle in the Darkness“.

V roce 1989 Hewitt otevřeně podpořil Viraje Mendise, srílanského uprchlíka, který se uchýlil do manchesterského kostela, aby se vyhnul deportaci ze Spojeného království. Hewitt zahrál v té době zvláštní koncert, aby upozornil veřejnost na problém a podtrhl důležité etické otázky.

V letech 1989-1990 Hewitt absolvoval turné s básníkem Stewartem Hendersonem a mimem Geoffreym Stevensonem v rámci interdisciplinárního a multimediálního show nazvaného Broken Image. Toto představení se zaměřilo na těžkou situaci chudých na Filipínách. Všichni tři účinkující se věnovali problematice chudoby a deník Church Times ve své recenzi napsal, že Hewittovy písně „plné hesel o míru a spravedlnosti celé publikum zpívalo spolu s ním“.

Festivaly a charita

V roce 1974 vystoupil Hewitt na prvním hudebním festivalu Greenbelt. Později se osobně podílel na jeho vývoji z křesťanského hudebního festivalu v rozsáhlou každoroční křesťanskou oslavu umění, víry a spravedlnosti.

V roce 1985 Garth Hewitt založil charitativní organizaci Amos Trust, která se zabývá otázkou lidských práv. Jejím specifickým posláním bylo povzbudit hudebníky v rozvojových zemích, aby pozvedli svůj hlas způsobem, který odpovídá jejich kultuře a sociálnímu kontextu. Svou charitu pojmenoval podle starozákonního proroka Ámose, který vypráví o Božím příkazu, aby spravedlnost tekla jako řeka (Am 5,24). Tento text Hewitta obzvlášť oslovil, protože následuje ihned po Božím odmítnutí hudby – jediném místě v Bibli, kde se to zjevně vyskytuje – když ji vytvářejí hudebníci, kteří ignorují chudé.

Od devadesátých let 20. století Amos Trust podporuje různé mezinárodní projekty, jejichž cílem je seznámit lidi s problémy různých zemí, rozšířit tak celosvětové chápání chudoby a podpořit veškerou dobrou aktivitu. Do roku 2011 byl Garth Hewitt ředitelem této organizace.

Koncem 90. let Garth Hewitt napsal muzikál The Feast of Life, který se hrál v kostelech během Týdne křesťanské pomoci. Muzikál slavil velký úspěch. Brzy se začal hrát nejen během zmíněné akce, ale po celý rok.

Inspirace z různých světadílů

Ve prospěch míru v Izraeli a Palestině se Hewitt začal angažovat, když si přečetl bestseller Eliase Chacoura Pokrevní bratři a poté, co jej pozval jakožto řečníka na festivalu Greenbelt v roce 1988. Za projevy podpory Palestinců usilujících o mír jeruzalémský biskup Riah Abu El Assal jmenoval Gartha Hewitta 11. června 2006 čestným kanovníkem katedrály svatého Jiří v Jeruzalémě. Hewitt je také patronem Kampaně za solidaritu s Palestinou. V roce 2007 obdržel ocenění od britské agentury pro pomoc a rozvoj Interpal „za dlouholetou angažovanost ve prospěch palestinského lidu, a to jak prostřednictvím humanitární pomoci a osvětové činnosti jeho charitativní organizace Amos Trust, tak za osobní angažovanost prostřednictvím písní a vyprávění příběhů o obyčejných Palestincích a jejich každodenních bojích“.

Hewitt uvádí jako jednoho ze svých inspirátorů Gustava Parajona, nikaragujského baptistického pastora a zakladatele Rady protestantských církví Nikaraguy. Amos Trust podporuje v Nikaragui různé projekty týkající se udržitelného rozvoje komunit.

V Brazílii se Hewitt poprvé setkal s dětmi ulice, což ho inspirovalo k napsání protestní písně „Little Outlaws, Dirty Angels“ na album Lonesome Troubadour v roce 1991. Díky tomu Amos Trust začal podporovat projekty v Jižní Africe.

Během své práce pro organizaci Christian Aid odcestoval Hewitt do Indie, aby zde natočil album o dalitech, nejmarginalizovanější kastě v zemi. Za doprovodu Paula Fielda vzniklo 11 písní, které se staly součástí alba Dalit Drum. Později se Amos Trust zapojil do podpory různých vzdělávacích programů pro dality v Tamilnádu v jižní Indii.

Již více než 40 let navštěvuje Garth Hewitt oblasti chudoby, konfliktů, strádání a katastrof, kde upřednostňuje přátelství s místními lidmi a přináší jim povzbuzení. Několik let byl vikářem gildy All Hallows on the Wall v centru Londýna – střediska věnujícího se sociální spravedlnosti a umění. Když se Amos Trust přestěhoval do St Clement’s Eastcheap v centru Londýna, působil Garth až do svého odchodu do důchodu jako výpomocný duchovní. Dlouhá léta pravidelně přispíval do vysílání BBC Radio 2. Od roku 2014 vydává měsíčník online, který se těší velké oblibě a obsahuje články od hudby až po teologii – občas zabrousí i do politiky – vždy s důrazem na modlitbu a poezii.

Fotky: garthhewitt.org

 

jak

jak

Leave a Reply