Milí přátelé v Česku a na Slovensku,

mnozí z vás se nám ozýváte, ptáte se na situaci a píšete, že se za nás a za Ukrajinu modlíte. Mooooc si toho vážíme a hodně to pro nás v těchto dnech znamená.

Chtěli bychom nějak ve zkratce shrnout, co se odehrává na Ukrajině, ve Lvově a u nás doma, ale je to všechno tak komplikované, že toto budou jen takové střípky…

Situace na Ukrajině je vážná, ale zajímavé je, že nejhrozivější informace přinášejí západní média. Mezi cizinci je neklid, ambasády stěhují pracovníky z Ukrajiny, jednotlivé západní země obvolávají svoje občany, Amerika dává informace o konkrétních datech možného útoku, ale ve Lvově (kde žijeme) pokračuje život v úplně normálních kolejích. Lidé jsou v práci, děti ve škole, páry jdou dnes do kaváren na valentýnská rande.

Naše rodina (stejně jako všichni ostatní misionáři z našeho týmu) se rozhodla zatím na Ukrajině zůstat. Důvodů je několik… I když nikdo neví, co se stane, tak Lvov se pořád považuje v rámci Ukrajiny za bezpečný. Potvrzením toho je i např. to, že Amerika (která situaci na Ukrajině vidí hodně černě) přesouvá všechny svoje konzulární záležitosti z Kyjeva do Lvova, stejně jako jiné země.

Druhým velkým důvodem je to, že na Ukrajině žijeme a pracujeme už 15 let a faktem je, že to tu už teď prostě je náš domov. Nejsme tu na nějaké krátkodobé misi, ze které bychom se mohli lehko vrátit. Pro naši rodinu a naše čtyři děti je náš domov ve Lvově důležitým zdrojem stability i pokoje, i když se to může zdát zvenku zvláštní. Pokud se situace natolik zhorší, že budeme muset Lvov opustit, tak to samozřejmě uděláme, ale nebude to lehké.

Dalším důvodem je, že jsme v pozici, že náš lvovský sbor je už druhý rok bez pastora a naše rodina je jedním z hlavních zdrojů duchovního vedení a povzbuzení pro většinu členů sboru. Takže na to, abychom sbor opustili zrovna v době, která může být náročná pro mnohé, tak to bychom museli vědět opravdu jasně, že máme z Ukrajiny odejít.

Jak jsme už psali, život ve Lvově jde normálně dál a Lvov se považuje za bezpečné město, ale i tak se město chystá, protože jak se říká „amat victoria curam” (vítězství miluje připravené). V čele našeho města stojí úžasný muž, Andrij Sadovyj. Silná osobnost, hluboce věřící řeckokatolík, otec pěti synů, volený pořád znovu a znovu od roku 2006. Ať se jedná o vedení města v době revoluce, covidu nebo potenciální války, tak vždy máme pocit, že nás jasně a konkrétně informuje a vždy je velice aktivní v tom, že město se chystá na všechny možné situace, které se mohou stát. Takže i když se nečeká, že by se ve Lvově něco vážného dělo, tak právě před chvílí jsme od něj všichni dostali v Telegramu (něco jako Viber, WhatsApp apod.) informace o tom, že město pracuje na tom, aby mělo nezávislý zdroj vody v případě úplné odstávky vodovodní sítě, pracují na zdravotní připravenosti, v jedné z nemocnic vzniká podzemní operační sál i lůžkové oddělení, pracují na zajištění alternativních zdrojů energie pro provoz strategických podniků města, pracují na zajištění alternativních způsobů komunikace s obyvatelstvem pokud by přestaly fungovat tradiční prostředky nebo nebyla elektřina atd.

A k tomu vždy dodá nějaké povzbuzení. Dneska zpráva z městské rady končila slovy: „Pamatujte, že to největší, co nepřítel právě teď chce, je panika a nedůvěra. Nesmíme mu dát žádnou šanci. Sláva Ukrajině!“

Takže moc děkujeme za vaši starost o nás a můžete se společně s námi modlit. Naše Lydinka se před každým jídlem modlí nejprve za jídlo a pak říká: A Pane Bože, prosím, aby Putin nechtěl kousek naší krajiny… (країна to je ukrajinsky „země“) 💛💙

 

Tomasz a Miriam Chmielovi

 

jak

jak

Leave a Reply