Na den 3. února mi můj kalendář pro faráře připomněl výročí úmrtí Johanna Gutenberga, považovaného za vynálezce knihtisku. Tak tedy proč si nepřipomenout jeho příběh? Bez jeho vynálezu by se reformační myšlenky šířily po světě jen stěží…

Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat razítka a pečetítka z oblasti sumersko-asyrsko-babylonské kolem 3. tisíciletí př. n. l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček. Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hieroglyfy nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př. n. l.

Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet. Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany. Blokové knihy byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.

Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi-Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny, poté je voskem lepil na kovové desky. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem.

Gutenbergova cesta

Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl. Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel. Ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby si jimi usnadňovali i knihvazači. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanismu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch. Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem, a tak přibližoval desku k tiskové formě s barvou a papírem.

Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu), vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.

Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg se narodil v roce 1397 nebo 1400, pravděpodobně v Mohuči jako mladší syn v patricijské rodině. Byla známá i pověst o jeho kutnohorském původu (Kuttenberg). Ta vznikla v 16. století v českých zemích a někteří autoři z ní čerpali ještě v 19. století, nemá však reálný základ. Není přesně známo, jak Gutenberg strávil své dětství a mládí ani jakého typu vzdělání se mu dostalo. V letech 1419-1420 snad pobýval na univerzitě v Erfurtu. V mládí se věnoval broušení drahokamů i zrcadel a byl také zlatníkem. Právě profese zlatníka, při které se často pracovalo s puncovními razidly, ho v polovině 30. let přivedla k pokusům s odléváním kovových písmen. Vynálezu knihtisku předcházela myšlenka sestavit stranu z jednotlivých znaků (písmen). Ta se dala opětovně přeskupit a použít znovu na jinou stranu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo.

Nejdůležitější dílo – Bible

Nejstarší dochovaná tištěná díla vznikla pravděpodobně až po Gutenbergově návratu do Mohuče v roce 1448, a to díky řadě peněžních půjček. Roku 1450 a 1452 si Gutenberg vypůjčil od bohatého mohučského obchodníka Johanna Fusta dvakrát 1600 guldenů s šestiprocentním úrokem. Půjčka měla sloužit na nákup technických prostředků a dovybavení Gutenbergovy knihtiskařské dílny. Hlavním účelem této půjčky měla být realizace latinské Bible. Gutenberg byl přesvědčen, že už prodejem 50 výtisků bude schopen půjčku splatit.

Dnes je známo celkem 51 kopií této Bible, z nichž 12 bylo vytištěno na pergamen a 39 na papír. Jedná se o latinský text Bible. Tato 42-řádková Bible o 1282 stranách byla vytištěna v nákladu 180 exemplářů. Ač jde o první velké dílo knihtisku, je technicky dokonalé, s harmonickou sazbou, zarovnanými pravými okraji sloupců a stejnoměrně sytou černí tisku.

Žel, sliby a představy Gutenberga a jeho věřitele o návratnosti půjčky nebyly naplněny. Gutenberg příjmy z prodeje Bible průběžně investoval zpět do tiskárny. Během podzimu 1455 na něj Fust podal žalobu pro nedodržení smlouvy. V roli svědka figuroval Gutenbergův tiskárenský pomocník Petr Schőffer. Gutenberg spor prohrál. Soud vyčíslil Fustovu ztrátu na 2020 guldenů, z toho více než polovinu měl Gutenberg zaplatit hned. Vzhledem k tomu, že požadovaný obnos neměl, došlo k exekuci jeho majetku. Fust tím získal jeho dům, dílnu, tiskárenské zařízení a také nerozprodaný náklad Bible. Navíc, do tiskárny najal Petra Schőffera. Tím přišel Gutenberg o tajemství své výroby. Na díle z roku 1457 je již jako tiskař přímo uveden Schőffer. Není známo, zda si pak ještě Gutenberg zařídil novou tiskárnu.

Bez tisku by nebyla reformace

V prvních desetiletích po vynálezu knihtisku byly rukopisné knihy ceněny více než tištěné, a někteří dokonce tištěnými knihami opovrhovali. Vynález knihtisku lze však považovat za základ, respektive jeden z pilířů informační revoluce. Díky rychlejšímu a snadnějšímu vzniku a šíření psaného slova došlo ke zvýšení vzdělanosti a gramotnosti. Současně knihtisk vytvořil podmínky pro reformu života víry, tedy reformaci a popularizaci Božího slova v jazyce lidu, a tak přispěl k rozšíření periodického tisku. Spolu s knihtiskem došlo také k vývoji typografie, kromě učené latiny se v tištěné podobě začaly prosazovat národní jazyky a lidová slovesnost. Hromadný tisk způsobil také citelný pokles prodejní ceny, změny v knihkupecké praxi a vznik knižního trhu.

Po 350 let zůstaly základní technické principy Gutenbergova vynálezu nezměněny. První výraznější modifikace a inovace přinesla až průmyslová revoluce v 19. století v podobě vynálezu rotačky a rychlolisu. Až do poloviny 20. století se nejvíce používal způsob tisku z výšky. Další změny přinesl rozvoj fotosazby a ofsetového tisku v druhé polovině 20. století. V současnosti pak získává na stále větším významu elektronická kniha a další formy elektronického publikování.

Foto: Kopie Gutenbergovy Bible v newyorské knihovně
Autor: NYC Wanderer (Kevin Eng) – originally posted to Flickr as Gutenberg Bible, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=9914015

jak

jak

Leave a Reply