Téma lednového Aliančního týdne modliteb vychází z myšlenek a života Jana Ámose Komenského, který zemřel právě před 350 lety. Když Jan Amos Komenský odešel, zanechal po sobě své nejvýznamnější nedokončené dílo s názvem „Obecná porada o nápravě věcí lidských“.

Lidskost je vzácná komodita. Je tím vzácnější, čím intenzivněji jsme si vědomi jejího nedostatku. Pozorujeme, že naše lidství je rozporuplné. Máme vynikající potenciál, hodně toho víme, hodně toho umíme, hodně toho můžeme – ale právě tato naše kapacita je naší největší hrozbou. Všechno, čím disponujeme, dokážeme zneužít. Jsme jediné bytosti, které mají potenciál sebezničení. Je proto svrchovaně důležité, abychom hledali cestu, jak uskutečňovat náš potenciál lidsky.

Problém věcí lidských s neobyčejnou prozíravostí pojmenoval Komenský právě ve své Poradě. Důkladně zde promýšlí jednak příčiny všech lidských neřádů a jednak volá lidstvo k poradě o jejich nápravě. Celé jeho nápravné úsilí stojí na základním předpokladu: „Lidskost lidí není docela v pořádku, ale není docela ztracena“. Existuje východisko, naděje.

Je třeba rozumět, že v Komenského době se Evropa ocitá v důsledku válečného, náboženského a politického běsnění na pokraji zkázy. Lidé hledají své vlastní blaho bez ohledu na blaho celku. Ovšem blaho žádného jedince není možné bez blaha celku. Proto Komenský k poradě o nápravě zve všechny lidi. Ovšem otázka zní, zda to celé není utopie? Nedopouští se Komenský starého omylu, že totiž, když budou mít lidé správné poznání, budou také správně jednat? Některé jednotlivé výroky Jana Amose tak mohou znít, ale dílo ve svém celku vyznívá jinak. Komenský sice vede k „pravdivému poznávání“, protože mnohé z lidských zmatků a neřádů plyne z omylů či prosté neznalosti (on sám se v mnohém mýlil). Zároveň si je však vědom, že porušenost lidství se netýká pouze rozumu. Je třeba vědět, chtít a moci, opakuje častokrát. Náprava se tedy musí týkat i vůle, charakteru a vůbec celého člověka. A to dle Komenského nepůjde bez pokání, smíření a návratu k Bohu.

Co všechno obnáší pojem věci lidské? Kdo jsme? Co nás dělá lidmi? Komenský vyslovuje tři oblasti: vzdělání, náboženství, politiku. Pod těmito obecnými tématy se ale skrývá množství konkrétních lidských kapacit. Ve spisu Unum necessarium (Jedno potřebné), který je jakousi Komenského závětí, píše tuto větu: „Vzdávám díky svému Bohu, který chtěl, abych byl po celý svůj život mužem touhy. A i když dopustil, abych upadl do rozličných labyrintů, přece mne z mnohých zase vyvedl.“ I my můžeme mít pocit, že jsme uprostřed nejrůznějších labyrintů osobních i společenských, z nichž nevidíme jasná východiska, ale zůstaneme- li, podle vzoru Komenského, lidmi touhy – po Bohu a dobru, není snaha o nápravu marná.

Kéž jsou naše společné modlitby požehnaným časem před Boží tváří!

jak

jak

Leave a Reply